Trek kolem Lago Di Garda

Kdyby mi někdo před rokem řekl, že kolem Lago Di Garda jsou boží hory, ve kterých se skrývá spousta krásných cyklostezek, myslela bych si, že si to nejspíš s něčím plete. A že i kdyby to byla pravda, tak že zdolávání hor na kole je poslední věc, kterou bych zrovna já mohla dělat. Jenže to jsem jaksi ještě nevěděla, že si na ty šílený treky můžu půjčit horské elektrokolo.

S tímhle zázrakem pod zadkem jsem zvládla ujet skoro 50 kilometrů po ambiciozních hrbolcích italských hor kolem jednoho z nejhezčích jezer, které jsme s Gabim navštívili a zdolat 2500 metrů převýšení. Jo a ještě u toho vypadat elegantně 🙂

KDE JSME SI PŮJČILI KOLA A KOLIK NÁS TO STÁLO?

Dvě horská elektrokola jsme si chtěli původně půjčit v campu, kde jsme bydleli. Jenže někdo nám je vyfoukl přímo před nosem. Protože představa jednoho celýho dne smažení se ve vlastní šťávě v sedle kola se mi moc nezamlouvala, tiše jsem se radovala. Jenže poblíž campu, u jezera Lago di Ledro jsme našli další půjčovnu, kde jsme už byli úspěšní. Půjčení dvou elektrokol na jeden den nás vyšlo na 60 eur.

KOLIK KILOMETRŮ ELEKTROKOLO ZVLÁDNE UJET?

Elektrokolo není jako motorka. Netáhne vás, ale spíš jen pomáhá. Proto zvládne ujet docela velkou vzdálenost. Ovšem v závislosti na tom, jaký režim nastavíte. Na ten nejslabší – režim eko – moje používané kolo z půjčovny ukazovalo dojezdovou vzdálenost 70 km. Se zvyšujícím se výkonem se samozřejmě vzdálenost snižovala. Na ten nejvyšší – režim sport – kolo ukazovalo už jen 25 km.

JAK SE ELEKTROKOLO OVLÁDÁ?

Úplně jednoduše. Namísto přehazovačky máte možnost přepnout na jeden z režimů výkonu. Eko, Tour a Sport. Já využívala Eko, protože jsem se bála, že se mi kolo uprostřed výletu vybije. Když se před námi zvedal obří kopec nebo jsme překonávali velké kameny, které já normálně nemám sílu přejet, nastavila jsem si režim Tour. Režim Sport jsme vyzkoušeli až na závěr, jen pro srandu, když jsme věděli, že do půjčovny nám baterka úplně v pohodě vystačí.

KTERÉ TRASY JSOU KOLEM LAGO DI GARDA NEJHEZČÍ?

To je jednoduchý. Úplně všechny. My jsme si ale vybrali výlet od jezera Lago Di Ledro, kde jsme bydleli a kde jsme si i půjčili kola, dolů k Lago Di Garda. Autem se to nezdá jako žádná vzdálenost a už vůbec ne jako převýšení. Až na kole jsme zjistili, jak velký je výškový rozdíl těchto dvou jezer. Když jsme jeli dolů k Lago Di Garda, potkávali jsme cyklisty s jazykem na vestě vedoucí svoje kola do kopce, který my jsme zrovna sjížděli. Dost jsme se v tu chvíli báli, že za pár hodin budeme takhle vypadat i my. Sjížděli jsme po malých cestičkách skrze menší osady a značnou část cesty jsme jeli po visuté stezce, která se vinula nad Lago Di Garda. A i přesto, že jsem špačkovala, že ty velký kameny prostě v životě nepřejedu, tak se mi stejně líbila nejvíc.

Za odměnu jsme si dali v Riva del Garda pořádný burger, abychom měli do toho stoupání na zpáteční cestě natankovanou energii. Naštěstí nám elektrokola do toho kopce hodně pomáhala a tak jsme vedle ostatních soptících sportovců prosvištěli s vítrem ve vlasech. Ale nemyslete si, že to byla dávačka. I my jsme se zapotili, protože jsme si šetřili baterky. Šlapat do pedálů vybitýho elektrokola vzhledem k jeho váze jsme totiž fakt nechtěli. K Lago di Ledro jsme dorazili s pěknou rezervou a tak jsme si ještě chvíli hráli a zkoušeli, jakou maximálku elektrokolo zvládne. Ale moc daleko jsme to nevytáhli, protože jakmile jsme jeli rychleji, jak 25 km/h, motor se automaticky vypínal.

Kdyby vás zajímala naše trasa, tady je >>>

Byli jste u Lago di Garda na kolech? Budu ráda za tipy, kterou z tras vyzkoušet příště 🙂

P.